Domácí stadion Chelsea se jmenuje Stamford Bridge a jeho vznik je stejně pozoruhodný jako založení vlastního týmu.
Domácí stadion Chelsea se jmenuje Stamford Bridge a jeho vznik je stejně pozoruhodný jako založení vlastního týmu.
Kdy byl otevřen?
Stamford Bridge byl oficálně otevřen 28.dubna 1877. Prvních 28 let existence byl používán převážně Londýnským Atletickým Klubem pro pořádání atletických mítinků. V roce 1904 se změnil vlastník, když Gus Mears a jeho bratr J. T. koupili pozemek i se sousední zahradou a rozhodli se postavit stadion a později založit fotbalový klub.
Kdo ho navrhl?
Stadion byl navržen známým architektem Archibaldem Leitchem, který se již předtím podílel na návrzích Ibrox Parku v Glasgowě nebo Goodison Parku v Liverpoolu. Stamford Bridge nejprve zahrnoval pouze 120 yardů dlouhé stání na Jižní straně, kam se vešlo 5000 diváků. Díky tisícům tun vykopaného materiálu při stavbě nedaleké podzemky byly postaveny velké terasy na Západní straně. Všechny tribuny dali stadionu tvar velké mísy. Kapacita byla plánována má 100 tisíc lidí a měla být druhá největší v zemi za Crystal Palace – dějišti finále FA Cupu.
Proč se jmenuje Stamford Bridge?
Jméno Stamford Bridge pochází z minulosti vzdálenější než sám stadion. Mapy z 18.století ukazují potok nazýváný "Stamfordská říčka"(1), který tekl podél současné železnice nedaleko East Stand (Jižní tribuny) a vléval se do Temže (2). V místě, kde křižuje Fulham Road (Fulhamskou silnici – 3), je vyznačeno "Little Chelsea Bridge" (Malý Chelseaský most), který se původně jmenoval Stanford Bridge (Sanforský most – dříve to byl písečný brod). Ve stejné době se křížení říčky a Kings Road (Královské silnice – 4) nazývalo Stanbridge (Kamenný most). Zdá se, že se tyto dva názvy spojily v Stanford Bridge, z čehož postupem času vzniklo Stamford Bridge jako adoptované jméno nového stadionu.
1930
Stadión zůstal víceméně nezměněn dalších 25 let, v roce 1930 byla vzpřímena terasovitá Shed End (Jižní tribuna). Velký val za jižní brankou se stal Mekkou pro skalní fanoušky Chelsea a bude navždy spojován se Stamford Bridge. Modernizovaná Jižní tribuna přežila 60., 70. a 80.léta a stala se ohniskem nejtvrdších fanoušků Chelsea. Za tu dobu se ozdobila jedinečným zastřešením (zakrývalo stěží 1/5 tribuny). Vedou se debaty, proč dostala jméno ‚Shed‘, jak se jí začalo říkat během výstavby.
Jižní tribuna byla zdemolována v roce 1994, podle nového nařízení měla být všechna místa k sezení. Všechny staré sedačky byly přesunuty na novou Jižní tribunu otevřenou v roce 1997. Poslední zápas se starou tribunou byl proti Sheffieldu United 7.května 1994.
1939
V roce 1939 byla vybudována Severní tribuna. Nezvyklá tribuna v severovýchodním rohu byla prodloužením Východní tribuny a odlišovala svým vzezřením celý stadion od ostatních. Přežila do roku 1975, kdy byla zbourána. Celá nová Severní tribuna byla po demolici otevřena v roce 1993 a stala se základním kamenem nového moderního stadionu.
1964/65
Během sezóny 1964/65, jedné z nejlepších v historii Chelsea, byla obrovská Západní terasa přeměněna na tribunu pro sezení. Obsahoval ze 3/4 sedačky a z 1/4 betonovou plochu, zvanou ‚Lavice‘. Existovala 25 let, než byla jako poslední část starého stadionu v roce 1998 zbourána. Byla to těžká rána pro mnoho lidí, kteří si oblíbili starou tribunu s jejími dřevěnými sedačkami a stejně jako Jižní tribuna je zdrojem mnoha vzpomínek. Po přestavbě je jednou z nejhezčích tribun v zemi, náklady na ni činily zhruba 30 milionů liber a pojme 13,5 tisíce lidí, kteří mají nejvyšší komfort a skvělý výhled.
1973/74
V roce 1973 byla vybudována Východní tribuna, zázrak stavitelství. Stále je jednou z nejnápadnějších tribun v zemi, ale panují pochybnosti, zda není příliš stará. Je to jediná část stadionu, která přežila masové přebudování v 90.letech, přesto obstála v rozsáhlých konstrukčních a zatěžkávacích zkouškách. Východní tribuna má ještě kontroverznější minulost. Když byla Chelsea v 60. a 70. letech na vrcholu, majitelé usoudili, že takovýto hvězdný tým si zaslouží hrát na nejlepším stadionu v zemi. Byl navrhnut plán rozsáhlé rekonstrukce, jehož výsledkem měl být 50-ti tisícový uzavřený kotel. Celá akce se ale stala příliš nákladnou, klub se málem položil, musel prodat své nejlepší hráče a na začátku 80. let zbyly jen trosky slavného klubu. Dalších 20 let trvalo nejen přebudování kádru a stadionu, ale také celého klubu. Nyní po všech peripetiích Východní tribuna zůstala jako svědek minulých časů.
Když Stamford Bridge málem zanikl!
Když klub prakticky zbankrotoval na konci 70.let, majitelé pozemků se rozhodli neprodloužit smlouvy s klubem a nabídly je komerčním firmám. Bylo to rozhodnutí, které málem navždy připravilo Chelsea o její hřiště. Musela se dělit o stadion s Fulhamem nebo Queens Parkem Rangers a Stamford Bridge se změnil na supermarket. Chelsea se s vlastníky pozemků dlouho nemohla dohodnout, a tak nešel stadion přebudovat, čímž klub ztrácela respekt u ostatních týmů. Naštěstí 10 let trvající jednání mezi prezidentem klubu Kenem Batesem a majiteli skončilo úspěšně, příslušné smlouvy byly podepsány v roce 1992. Spor byl vyhrán, Stamford Bridge uspěl v nejtěžší zkoušce a od roku 1994 zažil největší přestavbu stadionu v historii země, která trvala 7 let.
1994/95
Vybudování nového Stamford Bridge z popela začalo postavením Severní tribuny. Stará lavicovitá terasa, která hostila v minulých letech fanoušky hostí, byla zbourána a začalo se se stavbou nové. Dostala jméno Tribuna Matthew Hardinga na památku dřívějšího ředitele Chelsea, který tragicky zahynul při havárii helikoptéry a stala se domovem nejtvrdších fanoušků Chelsea.
1997
Následovalo vybudování nové Jižní tribuny. Stará Jižní terasa byla dočasně nahrazena sedačkami dávno před rekonstrukcí a ve stejné době bylo rozhodnuto, že se nová tribuna stane základem současně budovaného Chelsea Village Hotelu. Jako všechny nově budované tribuny je moderní, malá a komfortní. Je také velmi blízko hřiště, což přispívá k fantastické atmosféře.
1998
Poslední kousek mozaiky nového Stamford Bridge byl doplněn vybudováním Západní tribuny. Horní řady byly postavena až poté, co byly vyřešeny problémy s městskou radou, což trvalo 2 roky. Konečně byla vybojována poslední bitva a práce na největší a nejluxusnější části stadionu, 13,5 tisícové Západní tribuně, mohly začít. Slavnostně byla otevřena 19.srpna 1998 a uzavřela tak přeměnu stadionu, která začal v roce 1973.
Současnost
Současná kapacita je 42 449 diváků a tvar hřiště se změnil ze širokého oválu na čtyřhranný obdélník. Stamford Bridge je nyní největším stadionem v Londýně a jedním z nejlepším v Anglii i Evropě. Zázemí a vybavení komplexu zahrnuje 2 čtyřhvězdičkové hotely, 5 restaurací, konferenční sál, noční klub, podzemní parkoviště, návštěvní a obchodní centrum. Je to předlouhá cesta, na jejímž začátku stál atletický stadion postavený v roce 1876!
Fotogaléria Stamford Bridge: